Pyl

PŘIPOUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ A DOPLŇKŮ STRAVY S PYLEM POZOR NA ALERGICKOU REAKCI

Pyl je názorným příkladem toho, jak včela dokáže ve svůj prospěch využít v přírodě látku, která původně pro ni vůbec nebyla určena. Pylová zrna jsou totiž samčí pohlavní buňky rostlin, které slouží pouze k rozmnožování rostlin. Jenže včela podobně jako člověk nedokáže ve svém těle vytvářet bílkoviny , které potřebuje k růstu a obnově tkání. Takže při zajištění potřebných bílkovin je zcela odkázána na potravu. A protože pylová zrna obsahují velké množství potřebných bílkovin, naučila se včela pyl využívat pro svou existenci. Zatímco med včele slouží jako zdroj energie, pyl je zde nutný jako zdroj stavebních látek. Pylové zrno je totiž tvořeno bílkovinnou hmotou, která je obalena tuhou blankou. Tato pylová blanka chrání obsah zrna před vodou, sluncem, mechanickým poškozením, ale chrání jej i před působením tak agresivních látek, jako jsou například trávicí šťávy v našem zažívacím traktu. Takže pokud by někdo chtě l užívat pyl v takové podobě, jaký včely sesbírají na rostlinách (takzvaný rouskovaný pyl),využil by prakticky jen něco nektaru a látek, kterými včely slepují zrna v rousky, avšak samotná pylová zrna projdou zažívacím traktem člověka neporušena a tedy i nevyužita. Včela to objevila už dávno, a nechává v nasbíraném pylu působit fermentaci, která je svým průběhem podobná mléčnému kvašení. Mladé včely sesbíraný pyl s trochou nektaru, vody a výměšku, svých trávicích žláz napěchují hlavičkou do buněk, zalijí malou vrstvou nektaru a ponechají určitou dobu v klidu. V teplém a vlhkém prostředí úlu záhy proběhne v pylu fermentace, během níž pylová zrna nabobtnají, roztrhnou pylové blanky a bílkovinný obsah zrna se uvolní. Tak se stane snadno dostupným a využitelným. I ve včelařské literatuře se zdůrazňuje mnohonásobně vyšší výživná hodnota fermentovaného pylu. V německé literatuře je takto upravený pyl označován jako včelí chléb. Francouzi, kteří jsou známí gurmáni, jej dokonce označují jako včelí biftek. Současně s v yužitelností bílkovin mnohonásobně ve fermentovaném pylu stoupá například i obsah vitaminů. Zvláště názorné je to u vitaminů řady B, kdy využitelný i obsah vitaminu B1 stoupá 13krát, u vitaminu B2 dokonce až 65krát. Podobně je tomu i s jinými látkami, které jsou v pylu obsažené -nenasycené mastné kyseliny, jež mají výrazný pozitivní vliv na hladinu tuků v krvi a minerální látky, jejichž obsah je v pylu dokonce ještě vyšší než v medu a tak podobně.

Rouskovaná květní pyl

Pokud chce tedy člověk využívat příznivých vlastností pylu pro své zdraví, má několik možností. Když je nesmírně trpělivý, sedne si na zápraží a dřevěným kolíčkem vydoluje jednu pylovou buňku za druhou. Pokud je však méně trpělivý , může zahřátým nožem seříznout voskové stěny buněk plástu až k pylu a pyl spolu se zbytkem plástu rozemlít na masovém mlýnku, v mixéru nebo po zmražení rozdrtit kladívkem. Jestliže potřebujeme více pylu, můžeme elegantně nahradit práci včel tím, že si vlastnoručně vyrobíme pylovou ko nzervu. Převaříme čtvrt litru vody, do které po vychladnutí na 45 °C dobře rozmícháme 150g květového medu a posléze do medové vody vmícháme 1kg rouskovaného pylu. Směs dobře promícháme, vlijeme do zavařovací sklenice. Tuto sklenici nezavíčkujeme, jen ji překryjeme přežehleným kapesníkem nebo kusem čistého plátna a ponecháme při pokojové teplotě stát v klidu. Přes plátno volně dochází k výměně plynů mezi pylem a ovzduším a ve sklenici probíhá nerušeně fermentace pylu. Za 3 až 4 dny směs krémovitě zhoustne. Nyní sklenici uzavřeme pevným víčkem a nadále ji již uchováváme v chladničce. Takto je připravena k použití.

Rovněž firmy, které se zabývají zpracováním včelích produktů, používají pro své finální výrobky s pylem fermentovaný pyl. Pokud máme pochybnost, raději se prodejce na tuto okolnost zeptáme. Použití rouskovaného pylu bez fermentace by takový .Výrobek zbytečně prodražovalo, ale nezkvalitnilo. Pouze do medu je možno přidávat přímo rouskovaný pyl, pr otože zde fermentace po určité době proběhne sama.

Pyl je v lidské výživě vítaný všude tam, kde tělo rychle potřebuje obnovit tkáně. Jeho použití je tedy u lidí po těžkých a vyčerpávajících nemocech, po operacích nebo větších úrazech. Cenný je u pacientů v rekonvalescenci po mozkových cévních příhodách, u vleklých nervových onemocnění nebo u léčby stavů vyčerpanosti. Je dobré užívat pyl třeba jen přechodně, jsme-li vystaveni duševnímu přepětí nebo stresovým situacím. Dále se pyl doporučuje k celkovému posílení organismu například u vředové choroby žaludku a dvanácterníku, u vleklých i akutních onemocnění jater, při arterioskleróze. Jeho mírného hormonálního působení se využívá k léčbě zánětu prostaty nebo ke zmírnění růstu této žlázy ve stáří.

Doporučená denní dávka pylu pro dospělého člověka zde činí asi 30g, to je jedna až dvě kávové lžičky pylu denně.

Jsou ale nemoci, v jejichš případě by se pyl neměl užívat. Je to samozřejmé alergie na pyl. Dálepylnení vhodný u pacientů, kteří mají nemocné ledviny. V tomto případě je doporučena dieta s omezením bílkovin - a tudíž se nesmí používat pyl. Rovněž těhotné ženy by neměly pyl užívat, protože jejich ledviny jsou již tak dost přetížené těhotenstvím.

Chci zdůraznit ještě jeden okruh onemocnění, kdy podávání pylu není nikdy doporučeno. Jsou to nádorová onemocnění (ať již zhoubného nebo nezhuobného charakteru). Léčebnou snahou je dostupnými metodami - ať již operecací, ozářením, chemoterapií či dietou - uvést nádorový proces do klidového stádia.Pokud bychom však tělu nabídli najednou nadbytek plnohodnotné bílkoviny, mohli bychom nádor opět vyprovokovat k růstu.

Pyl v plástu Včela sbírající pyl