2013

2014

2015

2016

2017

2018


 

Orientace včel v terénu

Významnou úlohu v řízení činnosti včelstva má schopnost včel dokonale se orientovat v terénu a sdělovat si navájem informace o poloze zdrojů potravy. Zde se uplatňuje schopnost včel vytvářet podmíněné reflexy. Názorným příkladem jsou mladé dělnice při svých prvních orientačních proletech. Létají dlouhou dobu v těsné blízkosti úlu, hlavami směrem k česnu. Dlouhá doba a opakování těchto orientačních letů jsou nutné právě k vypracování podmíněného reflexu na dané místo. orientace na určité místo je u všech kast velmi přesná;, odtáhneme-li úl jen o 1m dále, budou včely létat na staré místo a tam se shromažďovat. Teprve po delší době najdou česno odsunutého úlu.

Při letu za známým zdrojem potravy nebo zpět k úlu se orientuje včela podle úhlu dopadu slunečního světla na složené oči. Přitom využívá schopností, kterými se liší od lidského způsobu vidění. Především včela vidí kratší ultrafialové paprsky a vnímá i rovnoběžné polarizované světlo. To jí umožňuje znat téměř vždy přesnou polohu slunce na obloze. Daný směr pak udržuje tím, že letí tak, aby úhel dopadu světelných paprsků na složené oči byl stále stejný. v blízkosti úlu pak napomáhají k orientaci výrazné orientační body.

K souboru schopností orientovat se podie slunce patří i proti člověku bezvadňě vyvinutý smysl pro čas. Včela zná stále přesnou polohu slunce, a to i když se zdtžuje v úle. Zdrží-li se včela zalétaná na zdroj potravy v určitém směru například hodinu, opraví si automaticky při dalším vyletu z úlu úhel ke slunci o 15°, tedy o úhel; o který se za hodinu poloha slunce změnila.

Konečně k orienltaci patří i přesný smysl pro vzdáIenost, v jaké se zdroj potravy nalézá od úlu.

Předávání informací

Důtežité informace - zejména o zdrojích potravy - .si včely také ďovedou předávat. protože hlavní princip komunikace je založen na pohybu, nazývá se celý tento systém včelí řeči také včeIí tanečky.

Kruhový tanecKruhový tanec

Najde_li dělnice potravu v bezprostřední blízkosti úlu, oznamuje to tzv. kruhovým tancem . Výjádřeném v rychlém pobíhání v malých kroužcích .na různých místech plástů, přičemž přibtižnou kružnici opisuje střídavě zleva i zprava. Tento tanec neurčuje ani směr, ani vzdáienost zdroje potravy, Můžeme ho často pozorovat v úlech, ale i v chovných úlcích, jestliže. vložíme do krmítka potravu. Pohybovou informaci doplňuje dále vůně a chuť potravy, kterou. tančící včela objevila a kterou rovněž předává dalším dělnicím.V blízkosti zdroje pomůže i označení feromony vonné žlázy a žláz chodidlových.

Osmyčkový tanec

Najde-li létavka potravu ve větší vzdálenosti, oznamuje to tzv,kývavým tancem, a to opakovaně na témž místě plástu. Funkční částí,tance je přímočarý pohyb v přesně výmezeném směru,při kterém tančici.včela rychle kmitá zadečkem symetricky na obě stravy od podéIné osy těla. K výchozímu bodu tance se pak vrací střídavě vpravo a vlevo od funkční přímky tance. Tímto způsobem tance dovede vyjádřit směr i vzdálenost potravy od úlu. Směr je vyládren tak, že úhel, který svírá přímočará část pohybu se svislicí, se rovná úhlu, který svírá spojnice úlu se sluncem se spojnicí úlu se zdrojem, potravy. Jak již víme, je to současně úhel dopadu slunečních paprsků na složené oči včely při letu za zdrojem potravy. Jest-že výjimečně tančí včela na vodorovné'ploše mímo úl, například na česně, pak kývavá část tance ukazuje přímo na zdroj potravy. Uvnitř úlu při tanci na svislé ploše, jak vidíme, dovede včela ztotožnit svislici se spojnicí úlu - slunce. Vzdálenos zdroje je v tanci vyjádřena jeho rychlostí, tj. počtem opakovaných figur za časovou jednotku. čím rychleii včela tančí, tím je zdroj potravy blíže. Napříktad při vzdálenosti potravy 100 m od úlu uskuteční včela za minutu okolo 40 figur, při vzdálenosti 1000 m jen 20 figur. U jednotlivých plemen jsou údaje o vzdálenosti udávány rozdílně. Při vzdálenosti do 100 m včely někdy

V řízení složitých úkonů včel se uplatňuje značnou měrou také zemské magnetické pole, které včely prokazatelně vnímají. Narušíme_li uměle magnetické pole, včelí stavba se stane nepravidelnou a údaje předávané tanci jsou zkreslené. Známy jsou rovněž rušivé vlivy etektromagnetického pole vysokého vedení, ktré se projevují zvýšenou letovou aktivitou, aie také i agresivitu dělnic a dezorientací. Ovliňuje je i statická elektřina, výzkum je však v počátcích.

K usměrňovani zivotních pochodů včelstva během roku přispívá nejen průběh teploty a výskytu zdrojů potravy, ale i množství světla. Včely unimají délku dne a zejména jeho prodlužování a zkracování.