2013

2014

2015

2016

2017

2018


 

Matka

Mateří miska

Včelí matka je jedinou dokonalou samicí ve včelstvu,schopnou spáření. Vyvíjí se z oplozeného vajička. Podle způsobu odchovu rozeznáváme tři druhy matek: matky rojové, matky z tiché výměny a matky nouzové neboli náhradni. Přirojení a tiché výměně dělnice nejprve postaví kulovitý zákiad matečníku - misku, do které matka položí vajíčko. Matečníkyjsou umístěny ve svislé poloze na okrajích plástů, Při nouzovém odchovu matky je základem matečníku béžná dělničí buňka s již vylíhlou larvičkou. Tuto buňku dělnice pouze rozšíří a postaví nad ní matečník. Takové matečníky jsou, proto umístěny na plástové ploše. Odchovává-li včelař matky záměrně, napodobuje některý z těchto tří druhů přirozeného odchovu". Larva budoucí včelí matky je krmena po celou dobu svého vývoje výměškem hltanových žláz mladých dělnic - mateříkašičkou.

Včelí matka je největším jedincem ve včelstvu. Má plně vyvinuté pohlavní orgány, na rozdíl od dělnic jí však chybějí voskotvorné a hltanové žlázy a na nohách nemá žádné pracovní nástroje. Sosák je velmi krátký.

Matka

V normálním včelstvu je jen jedna matka. Jen výjimečně při tiché výměně mohou být po určitou dobu vedle sebe dvě matky - stará i mladá.

Jediným aktivním úkolem, matky ve včelstvu je kladení vajíček. Výkon v kladení je však úctyhodný. V době vrcholného rozvoje včelstva je matka schopna položit za den i více než 2000 vajíček, což představuje váhu celého jejího těla. Pro tento výkon v produkci bílkovin nelze najit u obratlovců obdoby.Matka klade dva druhy vajíček oplozená a neoplozená. Z oplozených vajíček se líhnou dělnice nebo matky, z neoplozených se pak vyvíjejí partenogeneticky, tj. bez oplození, tubci. Kladení oplozených vajíček je podmíněno spářením matky. Mladé matky dosahují říjnosti průměrně asi 6 den po vylíhnutí, kdy vyletují na snubní lety. Po spáření začnou klást vajíčka a více se již nepáří. Ojedinělá pozorování výletu již kladoucích matek je nutné považovat za zcela výjimečná a velmi vzácná. Ke snubním letům nevyletí ani neoplozené rnatky, pokud již začaly klást vajíčka -- samozřejmě neoplozená.

Oplodněni matky

Vlastní páření matky probíhá za letu ve vzduchu ve výši 10 až 20 m nad zemí. Trubci jsou k matce vábeni především pachem mateří látky, vylučované kusadlovymi žlázami matky. Během jediného výletu se matka spáří se 6 až 10 i více trubci.Část matek se však páří na vice {2 až 3 ) snubních letech, které následují v jednotlivých po sobě jdoucích dnech. Jeden výlet trvá 10 až 2O minut, přičemž vlastní připáření jednoho trubce trvá necelou vteřinu. Vyhledávání pohlavních partnerů k páření usnadňuje skutečnost, že k páření dochází jen, za určitých, přesně vymezených podmínek - v denní době ponejvíce od 13 do 16 hodin a jen za pěknóho počasí s teplotou nad 20 °C a nad určitými místy v přírodě, která nazýváme trubčími shromaždišti. Tato shromaždiště jsou stálá, tzn. že v jednotlivých letech se jejich poloha nemění. Na trubčí shromaždiště vyletují trubci ze včelstev ze širokého okolí. Říjnou matku na trubčím shronnaždišti pronásleduje vždy početná skupina (roj) trubců. Matka letí vodorovně s otevřenou žihadlovou komorou a trubec ji napadne odspodu a zezadu. Otevřená žihadlová komora je posledním popudem k vymrštění {eversi) pohlavního orgánu trubce z jeho těla. Současně s eversí dochází k zasunutí pohlavního orgánu trubce (penisu) do žihadlové komory matky a k pevnémú spojení kopulujícího páru. Po spojení (zavěšení) dále stoupá tlak v penisu trubce. Docházi k ejakulaci (výstřiku) spermatu i hlenu a konečně i k prasknutí jemné blány penisu, čímž dojde k oddélení matky od trubce.Do vejcovodů matky se dostává jen sperma, hlen zůstává v žihadlové komoře a na penísu trubce. Matka letí dále a páří se s dalším trubcem. Trubec přepadává mrtev dozadu a padá k zemi. K usmrcení trubce dochází již při eversi penisu, nikoli až poraněním trubce po spáření, jak se dříve předpokládalo. Z koputačního orgánu trubce nezůstane v žihadlové komoře matky buď nic, nebo jen nepatrné chitinové zpevnění, nazývané pro svůj tvar cibulka, a část hlenu. To však nebrání spáření s dalším trubcem, na jehož penis se obvykle cibulka přilepí. Po spáření s posledním trubcem se matka vrací do svého úlu. Její vejcovody, pochva i žihadlová komora jsou plné spermatu a,zbytků hlenu. Přebytek spermatu ihned vytéká z vejcovodů a spolu se zbytky hlenu zasychá a tvoří na konci zadečku matky tzv. oplozovací znaménko. Úplné odstranění přebytečného spermatu z vejcovodů však trvá 12 až 24 hodin a někdy i déle. Bylo zjištěno, že ještě za 4 dny po spáření jsou při nedostatečném ošetřování matky dětnicemi spermie ve vejcovodech živé a schopné k vytlačení z těla matky ven. Během tohoto procesu očišťování vejcovodů, které musí být průchodné pro vajíčka tvořící se ve vaječnících, se odděluje nepatrná část spermií a ty proniknou úzkým kanálkem do semenného váčku matky. Tam jsou uloženy po celý život matky.Matečník po vylíhnutí matky Ve správně naplněném váčku mattky je 5 až 6 mitiónů spermií. Počet spermií uložených v semenném váčku je asi desetina až dvacetina celkového množství, které matka získala při snubním letu.

Při kladení procházejí vajíčka okolo vývodu semenného váčku a matka na každé vajíčko přepustí někollk spermií. Není dosud plně objasněna otázka střídavého kladení oplozených a neoplozených vajíček. Starší teorie předpokládají, že matka dovederegulovat výstřik spermií a může nechat projít vajíčka bez spermií. Pravděpodobnější se však zdá druhá teorie, která tvrdí, že matka, pokud má zásobu spermií v smenném váčku, přepouští spermie na všechna vajíčka. O tom, zda spermie splynou s jádrem vajíčka nebo ne - tedy zda budou oplozena, nebo zůstanou neoplozena - rozhodnou dělnice.

Vývoj matky od položení vajíčka do vyběhnutí z matečníku je nejkratši ze všech kast trlvá jenom 16 dní. Délka života matky je naopak nejdetší; matka žije až 4 a ojediněle i více let. Pro produkci se však z ekonomického hlediska ponechávají matky ve včelstvech jen dva roky a při velmi intenzívním způsobu včelaření jen jeden produkční rok.