2013

2014

2015

2016

2017

2018


 

Dělnice

Dělnice

Dělnice jsou nedokonalé samičky, Vyvíjejí se z oplozených vajíček jako včelí matky. Rozdílná, méně hodnotná potrava a menší buňka způsobují kvalitativní rozdíly mezi matkou a dělnicí Dělnice jsou dokonale přizpůsobeny pracovním úkonům ve včelstvu. Na nohách třetího páru mají zařízení ke sběru pylu a přenášení voskových šupinek, na druhém páru noh mají trny k uvolňování pylových rousků. Mají dlouhý sosák (průměrně 6,4 mm), přizpůsobený k sání nektaru, medovice a vody. Na břišních šúpinach mají vyvinuty čtyři páry voskotvorných žláz, kterými produkují vosk, na stavbu včeiího díla. V hlavě mají umístěny hltanové žlázy, kterými produkují sekret nazvaný mateří kašička; ten je výhradní potravou mateřích larev a matek v době kladení. Včely dělnice donášejí do úlu veškerou potřebnou potravu - vodu, pyl, nektar, medovici, ale i tmel (propolis], sloužici k zalepováni škvír a potahování stěn úlů a předmětů v úle. Uvnitř úlu pak konají veškeré potřebné práce: ukládají potravu, zahuštují nektar a medovici a pomocí enzymů je přetvářejí v med, krmí plod, ošetřují včelí matku, stavějí plásty, udržují čistotu v úle a vytmeluií škvíry, stěny úlu, rámky i povrch plástů

Pohlavňí orgány jsou zakrnělé natolik, že se dělnice nemohou spářit, nemají vůbec vyvinutý semenný váček. Jejich vaječniky však mohou za určitých podmínek výžívy a stavu včelstva zduřet - takovým dělnicím říkáme anatomické trubčice. Vaječníky mohou dokonce produkovat menší množství vajíček. Kladoucím dělnicím říkáme fyziologické trubčice. Trubčice kladou nepravidelně, často i větší počet vajíček do jedné buňky a vajička nepřipevňují jako matka na dno, ale na stěny buněk.

Jednotlivé pracovní úkony neprovádějí dělnice během svého života náhodňě, ale v určitém sledu podle fyziologického stavu svého tělesného rozvoje. Z tohoto hlediska můžeme rozdělit život dělnic na tři životní úseky:

V prvním období, které trvá od vyběhnutí z buňky zhrubá do 10. až 72. dne, dělnice nejprve čistí své tělo a buňku, ze které vyběhla,i další okolí. Dále pak přebírají péči oplod, krmí starši larvy, mladé larvy a matku. Podmínkou funkce krmiček nejmladšího plodu a matky, popřípadě mateřích larev, je rozvoj hltanových žIáz, ke kterému dochází od 6. dne života. Těmto dělnicím se také říká k o j i č k y. Rozvoj hltanových žláz je podmíněn spotřebou pylu v prvních dnech žívota.Práce krmiček je velmi námáhavá. Na konci tohoto období opouštějí dělnice poprvé úl k pročišťovacímu proletu a k prvním orientačním letům v nejbtižším okolí úlu.

Hltanové žlázy maji schopnost regenerace,takže sestává, že i starší včely obnovují v případě potřeby jejich funkci a stávají se znovu kojičkami, je to například v roji nebo po přezimování včelstva, kdy chybějí mladé děinice.

V druhém období, které trvá přibližně od 10. do 20. dne, dochází k rozvoji voskotvorných žláz. Dělnice produkují vosk a stavějí plásty. Hltanové žlázy již zaprahly pro bílkovinnou produkci, tvoří se v nich však nadále enzym invertáza, nutný k přeměně nektaru v med. Dělnice tohoto stáří proto přebírají a zpracovávají všechny zásoby nektaru, medovice a pylu, odstraňují nečistoty a udržují správnou vlhkost a teplotu větráním na česně. Vytvářejí charakterístickou vůni svého včelstva produkty vonných žláz a zajišťují si strážní službu na česně.

Také voskotvorné žlázy, které jsou maximálně rozvinuty právě v tomto období rozvoje dělnic, mají schopnost regenerace. Je-lí vydaná snůška, opouštějí již v tomto období dětnice úl spolu s létavkami. Jinak spadá toto období ještě do úseku života tzv. úlových včel.

Ve třetím období se dělnice stávají létavkami; donášejí do úlu vodu, nektar, medovici, pyt a tmel. Není-li snůška, tráví tyto včely svůj čas nečinně. Úlové práce vykonávají jen v případě nutnosti, nejsou-li v úle mladší včely. Létavkami jsou dělnice až do konce svého života.

Sled prací, jak jsme ho uvedli, je v porovnání se skutečností schematický, ale takové sestavení je nutné k pochopení základnícb závislostí. Ve skutečnosti včety tento sled pracovních specializací přesně nedodržují a navíc mnoho času věnují zahálce. Úlcvá včela, tj. do stáří 20 dní, stráví užitečnými úkony asi jednu čtvrtinu celkového času - zbytek tráví nečinností. Příslovečná píle včel by se mohla vztahovat spíše na létavky v době zvtáště vydatné snůšky.

Dělnice jsou nejpočetnější kasta ve včelstvu. Jejich počet se mění podle rozvoje včelstva. Včelstvo má po přezímování okolo 10 tisíc dělnic, včelstvo na vrcholu letního rozvoje může mít 50 i více tisíc včel. Délka života dělnic je velmi rozdílná. je závislá hlavně na úrovni výživy a intenzitě pracovní činnosti. Nejkratší život mají dělnice jarních a letních generací. Žiji průměrně 4 až 5 týdnů. Dělnice podletních a podzimních generací však žijí 6 až 9 rněsíců.